Zimní houby

Hlíva ústřičná

Roste v trsech, někdy i o hmotnosti několik kilo. Hlívu nejčastěji najdete na odumřelých nebo odumírajících listnatých stromech či na pařezech.

Jidášovo ucho

Roste od jara až do listopadu na odumřelém dřevě listnáčů, v oblibě má především černý bez. 3-10 cm velké plodnice skutečně připomínají ušní boltec - jsou tenké tak, že jimi prosvítá světlo, pružné, mírně zprohýbané. Vnitřek je hladký, vršek plodnic pak jemně sametový. Díky rezavohnědé barvě je ucho jidášovo celkem nenápadné. je vynikající houbou do polévek i sušených směsí.

Penízovka sametonohá

Roste na pařezech a padlých kmenech listnatých, vzácněji jehličnatých stromů ji můžete najít od října do dubna. Roste v bohatých trsech, má okrové, 2-8 cm široké kloboučky, bělavé lupeny a na hoře světlé, u paty tmavé sametové třeně - odtud název sametonohá. Její vůně je příjemně houbová, lesní, hebká. Penízovka je vynikající do polévky. Chutí i vzhledem se trochu podobá rovněž jedlé opeňce měnlivé.

Opěnka měnlivá

Roste až do zimy, a to kolem pařezů nebo padlých kmenů listnatých stromů. Po dešti a za vlhka je její klobouk skořicově až medově hnědý. Když zasychá, ve středu se objevuje světlejší až okrové zbarvení, zatímco okraj klobouku zůstává hnědý. Třeň opeňnky je houževnatý, v dolní části tmavý a nahoře s prstýnkem. V době zralosti je prstýnek poprášený rezavým výtrusným prachem Jsou pověstné příjemnou lesní vůní. Kloboučky můžete například orestovat na přepuštěném másle, osolit je a vmíchat nasekanou pažitku.  !!! Pozor na záměnu s čepičatku jehličnanovou (Galerina marginata), která obsahuje nebezpečné toxiny - amanitiny.