LYSOHLÁVKY (kouzelné houby)

UPOZORNĚNÍ: Tento článek v žádném případě nepodněcuje k užívání a zneužívání jedovatých a psychotropních hub a má pouze informativní charakter!

Lysohlávky jsou známy jako Psilocybinové, Kouzelné nebo Magické houby

Lysohlávka (Psilocybe) je rod stopkovýtrusných hub s celosvětovým výskytem. Známé jsou především pro své halucinogenní účinky, slangově jsou označovány jako "houbičky nebo kouzelné houby"; název lysohlávka se však v češtině používá i pro houby z rodu Deconica, které halucinogenní látky neobsahují. Halucinogenní druhy obsahují účinné látky psilocin a psilocybin, v menší míře také slabší baeocystin a norbaeocystin, jehož psychoaktivita je však sporná. Řadí se mezi tzv. pravé halucinogeny. Halucinogeny výrazně mění kvalitu vědomí, psychiku, intenzitu a hloubku prožívání. Ovlivňují smyslové vnímání, prožívání okolní reality i sebe sama.

Rostou zhruba od září do prosince na nejrůznějších podkladech: zpravidla na světlejších místech na okrajích lesů či na loukách. Výskyt na určitých lokalitách je velice proměnlivý a nevyzpytatelný. Lysohlávky se podobají špičkám. Za vlhka má většina druhů lysohlávek slizký, temně hnědý klobouk. Lupeny jsou většinou temně hnědé s bílým ostřím. Při sušení dostávají barvu bílé kávy. Klobouk má obvykle 2 - 5 centimetrů v průměru, tenký třeň je vysoký od 4 do 10 centimetrů.


Všeobecné určující znaky

  • Barva klobouku se mění ! Během sucha je bledá (až bílá), ve vlhku je tmavší. Podle věku - 
  • Mladá houba má barvu klobouku bledší (karamelovou), starší je tmavší (hnědá). 
  • Klobouk je často flekatý. 
  • Barva výtrusů a lupenů je tmavě hnědá i do fialova nebo krémová, světlá (u mladých plodnic nebo během  sucha). 
  • Tvar nožičky - u některých druhů je velmi často pokřivená (také u ní jsou rhizoidy - pakořeny z mycelia)
  • Gumovitost - na rozdíl od jiných hub jejich nožičky a klobouky jsou jakoby z gumy, nelámou se.
  • Vůně je specifická - žádná jiná houba tak nevoní jako tento druh.
  • Blána na klobouku - dá se stáhnout po kouscích z kloboučku (výjimečně to nejde)
  • Lysohlávka moravská - lupeny výrazně přesahují lem na kloboučku
  • Lysohlávka česká - má po obvodu klobouky většinou viditelné výrůstky

Kouzelné houby byly pravděpodobně součástí lidské historie po mnoho tisíciletí.

Užívali je domorodí Američané, převážně ve Střední Americe, ale také v oblastech sahajících až daleko na jih, k Chile. Z období okolo 5000 let př. n. l. se dochovaly starověké malby vyobrazující houbami pokryté postavy, nalezené v jeskyních Tassili severního Alžírska. Ve Střední i Jižní Americe se z pozdější doby nacházejí chrámy "bohů hub" a kameny tesané do jejich tvaru. První psané zmínky obsahují rukopisy a malby španělských kolonizátorů Mexika ze šestnáctého století - popisují a vyobrazují posvátné houby užívané při rituálech nazývané teonanácatl.

Tyto houby roku 1956 Robert G. Wasson dovezl do Evropy, aby z nich Albert Hofmann izoloval účinnou látku - psilocybin. Následovalo několikaleté období výzkumu psychoaktivních účinků, dokud nebyl psilocybin, spolu s LSD a ostatními psychedeliky, postaven mimo zákon roku 1968.

UPOZORNĚNÍ

Pěstování, přechovávání nebo předávání jiné osobě je trestné. Závažnost je posuzována dle množství držené látky. Za množství "větší než malé" je v ČR považováno nad 40 plodnic halucinogenních hub (nebo množství obsahující nad 50 mg psilocinu či odpovídajícího množství psilocybinu, tj. přibližně 70 mg). Držení většího než malého množství lysohlávek již může být posuzováno ne jako přestupek, ale jako trestný čin.


Současná situace 

V současnosti byl celosvětově obnoven výzkumný zájem o psilocybin. Ukazuje se, že psilocybinem asistovaná psychoterapie může najít uplatnění v léčbě depresí, úzkostí - zejména obsedantně kompulzivní poruchy, silných migrén anebo závislostí.

V České republice se s psilocybinem výzkumně pracuje v Národním ústavu duševního zdraví.