Pozor na houby václavky, musí se vařit 20 minut

Václavky jsou oblíbené houby, které můžeme sbírat od konce září až do prosince. Hodí se do gulášů i houbových aspiků. Mají ale jeden problém. Pokud je nepřipravíme správně, mohou nás ohrozit. Přečtěte si o zajímavé houbě, která je mezi houbaři populární a dokonce si připisuje jedno celosvětové prvenství! 

Václavky patří mezi velice oblíbené druhy hub. Rostou až do prosince, ale hlavní období masového růstu začíná s příchodem chladnějšího podzimního počasí kolem sv. Václava, od čehož mají své jméno. Když rostou, nechodí se do lesa je hledat, ale sbírat po koších.

Václavky rozdělujeme na tři skupiny - bezprstenné druhy, druhy s bílým velem a druhy se žlutým velem. Všechny druhy mají klobouk zbarvený v různých odstínech hnědé, žlutohnědé až medově hnědé a více či méně trvalými šupinkami, lupeny i třeň jsou podobně zbarvené ve světlejších odstínech.

Nejhojnějším druhem je václavka smrková, která způsobuje velké škody v kulturních smrčinách. Zajímavostí je, že tato václavka patří mezi nejstarší a největší živé organismy. Geneticky identické mycelium tohoto druhu pokrývá v americkém Oreganu plochu 8,9 km2 a stáří je odhadováno na 2400 let.

Všechny druhy václavek patří do skupiny jedovatých hub, ale po dobré tepelné úpravě jsou jedlé a jsou tradičně v našich zemích sbírány a konzumovány bez rozlišení jednotlivých druhů. Oblíbené jsou zejména na nakládání do octa, na což se hodí hlavně mladé plodnice, výborný je také guláš z václavek nebo "fajnšmekři" používají václavky do houbového aspiku.

Václavky jsou sice chutné houby, ale před konzumaci je nutné je nejméně 20 minut tepelně upravit při teplotě varu vody. Syrové nebo nedostatečně povařené způsobují zažívací potíže (podobně jako hřib kovář). Je zajímavé, že ne všichni lidé mají po václavkách problémy, předpokládá se, že zde hraje roli i alergie. Takže jste-li alergik, raději se těmto houbám vyhněte.