Historie psychoaktivních hub a Psilocybinu

Existují důkazy, které naznačují, že psychoaktivní houby byly používány lidmi v náboženských ceremoniích po tisíce let. Nástěnné malby datované 9000 až 7000 př.nl nacházející se v poušti Sahary v jihovýchodním Alžírsku zobrazují rohaté bytosti oblečené jako tanečníci, oblečené v oděvu zdobené geometrickými vzory a držící houbovité předměty. Rovnoběžné linie se táhnou od tvarů hub do středu tanečních hlav. 6000leté piktogramy objevené poblíž španělského města Villar del Humo ilustrují několik hub, které byly předběžně identifikovány jako Psilocybe hispanica , halucinogenní druh domácí z oblasti.

Arcologické artefakty z Mexika nazývané ,,Mayské houbové kmeny" Guatemaly někteří badatelé určily jako důkazy že mayské a aztécké kmeny při rituálech a ceremoniálech pojídali psychoaktivní houby.

Švýcarský chemik Albert Hofmann (objevitel LSD), byl koncem 50. let minulého století první, kdo z hub izoloval psilocybin i psilocin, určil jejich chemickou strukturu a také je uměle syntetizoval. Sám vyzkoušel psychotropní účinky těchto látek na sobě. V roce 1961 zkoušeli američtí psychologové Timothy Leary a Richard Alpert na Harvardově univerzitě psilocybin jako prostředek pro léčbu poruch osobnosti. Psilocybin se stále příležitostně zkoumá např. jako potenciální lék při obsedantně-kompulzivní poruše nebo prostředek pro zmírnění utrpení pacientů v terminálních stadiích nádorových onemocnění. Psilocybin jako čistá látka a kontrolovaná substance byl a stále je velmi obtížně dostupný. Už od 60. let minulého století proto téměř všichni rekreační uživatelé znají jeho účinky pouze prostřednictvím hub, které ho obsahují.