Smrtelně jedovaté houby

ČECHRATKA PODVINUTÁ 

Dlouho byla považována za jedlou; ukázalo se však, že obsahuje látky, které mohou za určitých okolností vzbudit tak silnou reakci lidského imunitního systému, která je spojena s rozpadem červených krvinek, že to ohrozí život konzumenta. 

Klobouk, který je zpočátku vyklenutý, později plochý až vmáčklý, dosahuje v průměru 4-12 centimetrů. Okraj klobouku je podvinutý, což se zvýrazňuje se stářím. Zbarvení této houby je žlutavé, světlehnědé až červenohnědé. Lupeny jsou husté, vidličnatě větvené nebo síťovitě pospojované. Jsou snadno oddělitelné od třeně a po otlaku se zbarvují hnědavě. Výtrusný prach je rovněž rezavě hnědý. Válcovitý třeň dosahuje délky 4 - 6 centimetrů a je 1 - 2 centimetry tlustý. Je stejné barvy jako klobouk, po pomačkání se ale zbarvuje tmavěji. Čechratka podvinutá se vyskytuje v severním mírném pásu v listnatých i jehličnatých lesích. Roste od července do října.

ČEPIČATKA JEHLIČNANOVÁ - smrtelně jedovatá (!)

Roste hlavně na mrtvém dřevě jehličnanů a zaměnit ji můžete třeba s jedlou opěnkou měnlivou či lysohlávkou. Čepičatku poznáte podle rezavohnědého klobouku, který je velký asi 2-5 cm. Třeň je bělavý a dlouhý s okrovým žíháním. Na třeni má prsten. Tato houba není vzácná, roste jednotlivě i v trsech. 

ČIRŮVKA ODLIŠNÁ

Roste od červenece do října na teplejších a sušších místech v listnatých lesích, hlavně dubových, ale ojediněle ji můžeme nalézt i v lesích jehličnatých. Je to velice proměnlivá houba co se týká zbarvení a skulptury klobouku. 

Klobouk o průměru 30-100mm je zprvu polokulovitý s podvinutým okrajem, později rozložený a vyhrblý, vrostle vláknitý, za vlhka lepkavý, žlutavý, zelený až olivový, někdy s hnědým a šedým nádechem. Lupeny jsou široké,zoubkem sbíhavé, bělavé, na ostří žlutavé. Třeň je bílý, někdy se zelenožlutým nádechem, válcovitý, zakřivený, na bázi stlustlý, 40-100mm dlouhý, 10-30mm široký, vrostle vláknitý. Dužnina je bělavá, pod pokožkou klobouku žlutavá, neměnná. Má okurkově moučnou, někdy nahořklou chuť i vůni. 

Plodnice je vysoká asi 5-12 cm, nepříliš robustní, rozdělená na klobouk a třeň.

Klobouk je okrouhlý, široký až 8 cm, v mládí polokulovitý, postupně se rozvíjí do mírně vypouklého nebo až do ploše talířovitého tvaru; někdy je zvlněný. Povrch klobouku je ve středu obvykle drobně šupinkatý a jeho zbarvení je citronově žluté až žlutozelené, směrem k okrajům klobouk bledne, v jeho středu se někdy vyskytují hnědočervené tóny. Na spodní straně klobouku se nachází hymenofor tvořený dosti řídkými, na třeň nesbíhajícími lupeny jasně sírově žluté barvy.

Třeň je válcovitý, bývá dosti dlouhý (až 10 cm) a nepříliš tlustý (0,5-2 cm), často je zahnutý. Zbarven je, podobně jako lupeny, jasně žlutě až žlutozeleně, jen na bázi bývá bledší.

Dužnina je poměrně měkká a má také žlutou barvu. Vyznačuje se silným chemickým zápachem připomínajícím síru či svítiplyn a nahořklou chutí.

Tento druh je jedovatý, po požití se může projevit lehčí gastrointestinální otrava - zvracení a průjem. K požití, od kterého však odrazuje odporný zápach a chuť, může dojít při záměně za jedlou čirůvku zelánku.

MUCHOMŮRKA JÍZLIVÁ - smrtelně jedovatá (!)

Je stejně nebezpečná jako muchomůrka zelená, smrtelně jedovatá. Podobný je i průběh otravy.

Popis - Ve většině znaků je podobná muchomůrce zelené. Třeň ("noha") houby je ale pod prstenem bíle vločkatě šupinatý.
Výskyt - Roztroušeně na ni lze narazit v jehličnatých a smíšených lesích, více ve vyšších polohách.
Záměny s jedlými houbami - Je možná záměna za jedlé pečárky (žampiony), které mají v mládí bělavé lupeny.

MUCHOMŮRKA ZELENÁ - smrtelně jedovatá (!)

Tato jedovatá houba svou krásou a vůní zlákala už nejednoho houbaře ke konzumaci, což se dotyčnému stalo osudným. Podle výpovědí otrávených má muchomůrka vynikající chuť. Jako smrtelná dávka se uvádí cca 50 g čerstvé plodnice.

Popis - v mládí se houba podobá vajíčku, cele je uzavřena v bílém blanitém obalu. Když houba vyroste, zůstane po obalu na spodní části třeně (lidově "nohy") výrazná blanitá pochva. Barva klobouku bývá zelená, někdy mramorovaně žíhaná, ale existuje i bílá forma. V horní části třeně se nachází bílý prsten. 

Výskyt - roste od června do října nejčastěji v doubravách a dubohabřinách, ale i smíšených lesích. 

Záměny s jedlými houbami - Muchomůrka bývá zaměňována například za bedlu vysokou či další jedlé bedly. Dále si je někdo může splést s jedlými zelenými holubinkami, jejichž období výskytu je podobné. Jde například o holubinku trávozelenou či holubinkou nazelenalou.

PAVUČINEC PLYŠOVÝ - smrtelně jedovatý (!)

projevují za 2 dny až tři týdny. Jako smrtelná dávka se uvádí 30 g čerstvé houby.

Výskyt - roste zejména v teplých lesích ve skupinách pod lískami, buky a duby, někdy i pod jehličnany. Nevyskytuje se příliš hojně. 

Popis - rezavě až skořicově hnědý pavučinec má v dospělosti tři až deset centimetrů široký rozložený klobouk se zvlněným okrajem a hrbolkem uprostřed. Třeň této jedovaté houby je válcovitý s nevýrazným pavučinovitým prstenem.

Záměny s jedlými houbami - Pavučinec se nepodobá žádné běžné jedlé houbě. Jsou uváděny záměny za lišky.  

VLÁKNICE ZAČERVENALÁ - smrtelně jedovatá (!)

Prudce jedovatá houba, otrava se může projevit už během jídla či do dvou hodin po něm, kdy se postižený začne silně potit, slinit a slzet. Připojí se nevolnost, zvracení. Při požití většího množství může nastat smrt.

Popis - houba má kuželovitý vláknitý klobouk, bělavý až nažloutlý, později červenající až hnědorezavějící. Třeň je válcovitý, vysoký do deseti centimetrů, bělavý a v dospělosti je poprášený hnědými výtrusy. Má nepříjemnou, slabě ovocnou vůni 

Výskyt - roste v květnu až červnu ve skupinách v parcích, na okrajích cest a ve světlých listnatých lesích.

ZÁVOJENKA OLOVOVÁ - smrtelně jedovatá (!)

Hezky vypadající houba podobná pravákům láká ke sběru nezkušené houbaře. Nicméně je prudce jedovatá. Otrava se projevuje do 4 hodin po jídle. Silné zvracení a průjmy mohou trvat i několik dní. Vzácně může otrava skončit i smrtí.

Popis - Masitá a velká houba má světle okrový klobouk, který může dorůstat v průměru až 30 centimetrů. Na povrchu bývá vláknitě žíhaný. Třeň ("noha") je nejdříve kyjovitý, v dospělosti válcovitý. Má příjemnou vůni a moučnou chuť.
Výskyt - Roste od léta do poloviny podzimu pod duby, buky a habry na zásaditém podloží.
Záměny s jedlými houbami - Nezkušený houbař by si velmi mladé závojenky splést s velmi mladými pravými hřiby - hřibem dubovým či hřibem smrkovým. Když ale odlomíte klobouk, poznáte závojenku podle lupenů, místo nichž mají hřiby rourky.