Housenice (Cordyceps)

Říká se o ní, že je zázračné boží dílo. A protože se její podivuhodná forma existence prolíná mezi flórou a faunou, jakoby byla houbou i hmyzem zároveň. Nejen proto patří mezi nejzajímavější a také nejtajemnější léčivé houby. 

Rod housenice (Cordyceps) patří mezi vřeckaté entomofágní houby, které parazitují v těle některého z vývojových stádií hmyzu, pavouků a dokonce na podzemní vřeckaté houbě jelence. Na šesti kontinentech v mnoha klimatických oblastech bylo zdokumentováno více než 680 druhů housenic. Léčivé látky byly zatím zjištěny především u dvou druhů a to housenice čínské (Cordyceps sinensis), která se někdy prodává pod obchodním názvem yarsa gunba případně chóngcão (překlad jména z čínštiny znamená - zimní červ-letní tráva), a housenice červené (Cordyceps militaris). Housenice čínská parazituje převážně na larvách můry druhu Thitarodes armoricanus patřícího do čeledi hrotnohřídlecovitých, která se živí požíráním kořenů travin. Vývojový cyklus této můry trvá 5 let, z čehož většina období vývoje je ve stádiu larvy. Vlastní dospělec - můra - žije pouhých 25 dnů. Larvy hrotnokřídlece jsou infikovány buď dýchacími cestami, nebo ústy. Spóry housenice vyklíčí a rozrůstající se mycelium houby postupně využívá v průběhu několika let těla hostitele ke své výživě, až jej usmrtí. V následujícím roce, až se v létě zvýší teplota, vyrážejí z hlav usmrcených larev černohnědá stromata housenice. Tato černá stromata vyrážejí z půdy a mezi trávou se obtížně hledají na horských loukách od výšky 3800 do 6000 m nad mořem pouze v některých provinciích Číny (Tibet, Sečuán, Gansu, Hubei, Zheijang, Shanxi, Guizhon, Quinghai a Junan), v Bhútánu, a Nepálu. Nejhojnější výskyt housenice je zaznamenán v provincii Sečuán, ale největší kvality dosahuje houba sebraná na Tibetské plošině.

V historických záznamech se tyto houby objevují už v letech okolo 620 n. l. (v době dynastie Tang) a nechybí v čínských herbářích - první popis byl uveden v Nové sbírce Materia Medica (1757) v době vlády dynastie Quing. Západní svět byl v tomto ohledu trochu pozadu a na "objev" Cordycepsu se čekalo až do roku 1726. Jeho představení odborníkům proběhlo na mykologické konferenci v Paříži. Houba byla vedena v mykologických atlasech, ale bez uvedení účinků. Ty byly odhaleny až o 2 století později. Roku 1964 byl Cordyceps zařazen mezi léčivé rostliny do aktuální čínské farmakologie.

Cordyceps prověřila staletí, kdy jej bohatě využívala tradiční čínská a tibetská medicína. 

Ze starých příběhů je možné zjistit, jak došlo k odhalení účinků Cordycepsu pasáky yaků. Tato zvířata, která si dávala kromě trávy také tuto báječnou houbu, pak byla silnější, zdravější, měla větší potenci a spoustu vitality. Právě tato zjištění byla pro pastevce natolik důležitá, aby ji začali konzumovat i oni sami. 

U sportovců se vychází ze zkušenosti čínských vytrvalostních atletek, které v roce 1993 vytvořily 9 světových rekordů při čínských sportovních hrách. Housenice u nich nepůsobila jako nepovolený doping, ale jako adaptogen, kdy působila na zvýšení aktivity buněčného ATP na rozdíl od dopingu pomocí kofeinu a amfetaminu, stimulujících centrální nervový systém. Napomáhá tedy ke zvýšení vitality, energetických hladin a výdrže. 

Starším lidem housenice pomáhá od bolesti a odstraňuje únavu. 

V pokusech, kde se porovnávala konzumace housenice s podáváním placeba na odstranění chronické únavy, se ukázal pozitivní vliv housenice oproti kontrolní skupině. Vedle odstranění únavy byly odstraněny i další příznaky jako je nesnášenlivost chladu, závratě, tinnitus, amnézie, k čemuž u kontrolní skupiny nedošlo. V současnosti se housenice užívá k pročistění ledvin, plic a při respiračních chorobách, kašli, k odhlenění, krátkodechosti a chronické bronchitidě.