Housenice (Cordyceps)
Říká se o ní, že je zázračné boží dílo. A protože se její podivuhodná forma existence prolíná mezi flórou a faunou, jakoby byla houbou i hmyzem zároveň. Nejen proto patří mezi nejzajímavější a také nejtajemnější léčivé houby.
Rod housenice (Cordyceps) patří mezi vřeckaté entomofágní houby, které parazitují v těle některého z vývojových stádií hmyzu, pavouků a dokonce na podzemní vřeckaté houbě jelence. Na šesti kontinentech v mnoha klimatických oblastech bylo zdokumentováno více než 680 druhů housenic. Léčivé látky byly zatím zjištěny především u dvou druhů a to housenice čínské (Cordyceps sinensis), která se někdy prodává pod obchodním názvem yarsa gunba případně chóngcão (překlad jména z čínštiny znamená - zimní červ-letní tráva), a housenice červené (Cordyceps militaris). Housenice čínská parazituje převážně na larvách můry druhu Thitarodes armoricanus patřícího do čeledi hrotnohřídlecovitých, která se živí požíráním kořenů travin. Vývojový cyklus této můry trvá 5 let, z čehož většina období vývoje je ve stádiu larvy. Vlastní dospělec - můra - žije pouhých 25 dnů. Larvy hrotnokřídlece jsou infikovány buď dýchacími cestami, nebo ústy. Spóry housenice vyklíčí a rozrůstající se mycelium houby postupně využívá v průběhu několika let těla hostitele ke své výživě, až jej usmrtí. V následujícím roce, až se v létě zvýší teplota, vyrážejí z hlav usmrcených larev černohnědá stromata housenice. Tato černá stromata vyrážejí z půdy a mezi trávou se obtížně hledají na horských loukách od výšky 3800 do 6000 m nad mořem pouze v některých provinciích Číny (Tibet, Sečuán, Gansu, Hubei, Zheijang, Shanxi, Guizhon, Quinghai a Junan), v Bhútánu, a Nepálu. Nejhojnější výskyt housenice je zaznamenán v provincii Sečuán, ale největší kvality dosahuje houba sebraná na Tibetské plošině.
V historických záznamech se tyto houby objevují už v letech okolo 620 n. l. (v době dynastie Tang) a nechybí v čínských herbářích - první popis byl uveden v Nové sbírce Materia Medica (1757) v době vlády dynastie Quing. Západní svět byl v tomto ohledu trochu pozadu a na "objev" Cordycepsu se čekalo až do roku 1726. Jeho představení odborníkům proběhlo na mykologické konferenci v Paříži. Houba byla vedena v mykologických atlasech, ale bez uvedení účinků. Ty byly odhaleny až o 2 století později. Roku 1964 byl Cordyceps zařazen mezi léčivé rostliny do aktuální čínské farmakologie.
Cordyceps prověřila staletí, kdy jej bohatě využívala tradiční čínská a tibetská medicína.
Ze starých příběhů je možné zjistit, jak došlo k odhalení účinků Cordycepsu pasáky yaků. Tato zvířata, která si dávala kromě trávy také tuto báječnou houbu, pak byla silnější, zdravější, měla větší potenci a spoustu vitality. Právě tato zjištění byla pro pastevce natolik důležitá, aby ji začali konzumovat i oni sami.
U sportovců se vychází ze zkušenosti čínských vytrvalostních atletek, které v roce 1993 vytvořily 9 světových rekordů při čínských sportovních hrách. Housenice u nich nepůsobila jako nepovolený doping, ale jako adaptogen, kdy působila na zvýšení aktivity buněčného ATP na rozdíl od dopingu pomocí kofeinu a amfetaminu, stimulujících centrální nervový systém. Napomáhá tedy ke zvýšení vitality, energetických hladin a výdrže.
Starším lidem housenice pomáhá od bolesti a odstraňuje únavu.
V pokusech, kde se porovnávala konzumace housenice s podáváním placeba na odstranění chronické únavy, se ukázal pozitivní vliv housenice oproti kontrolní skupině. Vedle odstranění únavy byly odstraněny i další příznaky jako je nesnášenlivost chladu, závratě, tinnitus, amnézie, k čemuž u kontrolní skupiny nedošlo. V současnosti se housenice užívá k pročistění ledvin, plic a při respiračních chorobách, kašli, k odhlenění, krátkodechosti a chronické bronchitidě.
Housenice ČÍNSKÁ (Cordyceps sinensis)
Houba se vyskytuje ve výšce 3500 metrů nad mořem, především na náhorních plošinách čínských provincií Sichuan (Sečuán) nebo třeba Yunnan v Tibetu, se nacházejí ideální podmínky pro Cordyceps. Ve volné přírodě se stala velmi vzácnou. Protože byly pořádány "nájezdy" na tuto zajímavou houbu, snížil se její výskyt za poslední čtvrtstoletí o 90 %. Ceny se totiž stále zvyšovaly, především koncem 90. let. V roce 2008 se obchodní ceny pohybovaly podle kvality od 3 000 USD až po 18 000 USD. Produkce na tibetské plošině byla roku 2009 odhadnuta na 80-175 tun. Dochází proto k regulaci sběru. Z tohoto důvodu se často dává přednost umělému pěstování. Sběr houby probíhá od dubna do srpna. Ve volné přírodě se hledá velmi těžko. Pokud byste si tuto vzácnost chtěli pořídit, máme pro vás ještě podrobnější údaje - za 4 kusy se uvádí cena zhruba okolo 100 USD, a to 1 kus váží asi pouhých 0,5 gramu. Poptávka je obrovská, proto se za Cordyceps sinensis na trhu vydávají i jiné houby z rodu Cordyceps, třeba právě již zmíněná Cordyceps militaris. Za zmínku stojí, že sice mají velmi podobné účinky, ale housenici čínskou přesto nemohou nahradit. V umělé produkci je považován za nejúčinnější kmen mycelia Cordyceps takzvaná CS-4 (paecilomyces hepialy). Tento kmen byl identifikován v roce 2001 pomocí DNA sekvenování. Pěstuje se uměle na substrátu. Nejdříve se využívala sója, s ohledem na nebezpečí: ať už využití geneticky modifikované sóji nebo na alergie na sóju, případně z obav z rakoviny prsu, se stala vhodnějším substrátem rýže.
Housenice ČERVENÁ (Cordyceps militaris)
Zvýšený zájem o housenici čínskou nestačí pokrýt její přírodní zdroje, a proto se začala pěstovat housenice červená. Tvarem a velikostí se podobá housenici čínské, ale liší se svou oranžovou barvou. S touto houbou, jejíž stromata se objevují na larvách hmyzu, se můžeme setkat občas i v našich lesích. Pěstuje se v jednolitrových sklenicích na směsi sterilizovaných obilovin a pěstební cyklus je podstatně kratší než u housenice čínské. V posledních letech technologie umělého pěstování houby pokročila natolik, že produkce pěstované houby mnohokrát převládá nad houbou sbíranou v přírodě, a to podstatně snižuje její cenu.