Co je co?

Hyfa (houbové vlákno) 

= vznikne vyklíčením spory

Hyfa je vlákno houby, s přehrádkami či bez přehrádek. Soubor hyf se nazývá podhoubí (mycelium). Základní stavební prvek těla houby. Hyfy mohou prorůstat hmotou, ve které houba roste, i desítky metrů. Vzhledem k často mikroskopickému průměru jsou obtížně pozorovatelné, tudíž vymezit "tělo jedince", kupříkladu hřibu smrkového v lese, je prakticky nemožné. Hyfy jsou buď jednobuněčné mnohojaderné: u primitivních hub, nebo mnohobuněčné, přičemž jednotlivé buňky jsou vzájemně propojeny přepážkami. Tyto buňky tedy mají společnou cytoplazmu.

Mycelium (podhoubí)

= soubor hyf, součástí mycelia jsou i útvary, kde vznikají spory 

Podhoubí uvolňuje z půdy důležité živiny, jako jsou dusík, fosfor a další stopové prvky, které pak přes kořeny společně s vodou posílá své symbiotické rostlině, která "na oplátku" poskytuje houbě organické látky. Zatímco houba bez tohoto symbiotického vztahu nemůže existovat, stromy se bez ní obejdou, rostou však pomalu.

Mykorhiza

Podhoubí hub, které rostou pouze v blízkosti stromů, v půdě obaluje jemné kořínky stromů a vytváří na nich keříčkovité útvary - mykorhizy. Těch si vědci všimli již v roce 1841, ale považovali je za projev parazitismu. Ve skutečnosti však v těchto koříncích dochází k fascinujícímu procesu výměny. Mykorhiza (dříve mykorrhiza) je symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin. Může docházet buď k pronikání houbových vláken do kořenových buněk primární kůry (endomykorhiza), v druhém případě zůstávají vlákna jen v mezibuněčném prostoru (ektomykorhiza).

Společným znakem mykorhizních symbióz je to, že houbové mycelium nezasahuje nikdy do středního válce kořenu rostliny. Mykorhiza je především mutualistický vztah, tedy oboustranně prospěšný, přestože existují výjimky. Jejím základem je rovnovážný stav mezi organismy, při jeho porušení jde o parazitismus. Význam mykorhizy byl dlouho podceňován, ale v poslední době se ukazuje, že 70 - 90 % všech rostlin je mykorhizních. Proto má mykorhiza velmi velký vliv na život rostlin. Je-li mykorhiza mutualistická, rostlina poskytuje houbě produkty fotosyntézy (sacharidy) a houba rostlině vodu a minerální látky. 

Spora

= mikroskopická částice schopná vyklíčit v dospělého jedince, aniž by musela splynout s nějakou jinou buňkou, jednobuněčná i vícebuněčná, slouží k šíření houby na jiná stanoviště

Jako spory (česky výtrusy) jsou označovány buňky sloužící k reprodukci (případně též k přežívání určitého období), z nichž může po vyklíčení vzniknout nový jedinec (na rozdíl od semen vyšších rostlin nejsou tvořeny specializovanými strukturami a jsou jednobuněčné - sporou může být nazvána každá buňka, odpovídající uvedené charakteristice); charakteristickými znaky těchto buněk (ve srovnání s vegetativními) bývá silnější stěna, hustší cytoplazma a pomalejší metabolismus. Podle způsobu vzniku lze rozlišit dva základní typy - mitospory (zoospory, sporangiospory, konidie) a meiospory (zygo-, asko-, bazidiospory). Rozměry spor jsou mikroskopické, v rozsahu zhruba od 2 do 200 mikrometrů. Tvar a ornamentika výtrusů a barva stěny (určující pak barvu výtrusného prachu) jsou druhově stálými znaky, sloužícími jako dobrá pomůcka pro určování. V přírodě hrají spory hub úlohu při šíření druhu a obsazování nových stanovišť > přínosem může být genetická výměna s jinými jedinci tam rostoucími, případně velký "nálet" spor může být základem k prosazení v kompetičním "boji" s jinými organismy.

Sporangium (výtrusnice)

= specializovaný útvar, ve kterém vznikají spory